Dionaea muscipula seeds
Dionaea muscipula in vitro
Dionaea muscipula
Dionaea muscipula

Dionaea muscipula

Mucholapka podivná

Prvé zmínky o existenci této záhadné rostliny se datují do poloviny osmnáctého století. Vědecký popis byl publikován až v roce 1770 Johnem Ellisem. Jejím domovem jsou stále se zmenšující lokality Severní a Jižní Karolíny. Zaznamenaná byla i omezená populace na území Floridy. Jejím fenoménem, který ji řadí do říše mytologie, je její schopnost rychlým pohybem okrouhlých čepelí zubaté pasti se zmocnit kořisti. Vnitřní plochy lapací čepele listu jsou opatřeny na každé straně zpravidla třemi chloupky, které při opakovaném podráždění pomocí elektrického signálu spouští lapací mechanismus pasti. Po dokonalém uzavření pasti dochází k vylučování trávicích enzymů. Její název v Americe je Venus flytrap. Dione i Afrodita její dcera jsou v antické mytologii spojovány s Venuší.
Teploty v domovině se v zimních měsících pohybují od mírných mrazíků do 15°C, letní pak 18°C až 31°C. V netopeném skleníku v našich podmínkách přestála zimu s mrazy – 15°C a letní úpal ve stejném skleníku s teplotami nad 40 °C. V Jižní Karolíně roste na slatiništích v trvale zamokřených půdách kyselé reakce s příměsí písku s minimálním obsahem živin s pH reakcí 3-5. Je však schopna snášet naprosté proschnutí substrátu, ale i krátkodobé zaplavení vodou. Pokud se slatinou prožene požár, podzemní cibulovitý oddenek, který je zapuštěn pod zemí v hloubce až deseti centimetrů, bez újmy přežije a rostlina pokračuje v růstu tvorbou nových a nových listů.Ve své domovině roste v oblastech, které jsou ovlivněny oceánem a podnebí je zde vlhké a teplé.
Z tohoto výčtu by mohlo být patrné, že tato rostlina je v podstatě nezničitelná, ale existuje jeden faktor, který není schopna tolerovat vůbec. A to při pokojových teplotách krátký den naší zimy. Jsou však dvě možnosti. Umělým osvětlením jí prodloužit den alespoň na dvanáct hodin. To je ta horší varianta. Pokud chceme mucholapku pěstovat po řadu let a mít jí v dobré kondici je nezbytné jí dopřát zimní spánek. To znamená uložit ji na světlé místo ve sklepě nebo netopené chodbě domu při teplotách 5-7°C a jen občas zvlhčit substrát, aby úplně neproschl. Na podzim s ubývajícím dnem pomalu zastavuje růst a přechází do stavu dormance. To je okamžik, kdy bychom jí měli začít hledat místo na zimování. Koncem února z ní výstavní kousek nebude, ale veškerou energii si uchovala v cibulce a na jaře nás překvapí úžasnou vitalitou. V krajním případě je možné rostlinu vyjmout ze substrátu odstranit jeho zbytky, omýt a uložit do igelitového sáčku a umístnit do lednice do spodního patra mezi banány. To však znamená mít rostlinu v perfektním stavu s naprosto čistou cibulkou, bez stop zahnědnutí či známek zahnívajících bází zbytku starých listů. /Toto řešení mohou podstoupit jen ti odvážní/. Začátkem března je možné rostlinku zasadit zpět do květináče s čistou rašelinou, řádně zalít převařenou vodou a umístnit ji na parapet okna. V hlubší podmisce by měla být stále voda. Nejvhodnější je voda dešťová nebo převařená. Zalévat vodou destilovanou, jak se občas doporučuje, je nevhodné. Tu si nechme do žehličky nebo autobaterie.
Shrňme si tedy zásady úspěšného pěstování mucholapky, pokud nemáme zahrádku v Jižní Karolíně.
1. substrát – čistá rašelina bez příměsí.
2. V létě maximum přímého slunce a hluboká širší podmiska neustále plná dešťové nebo převařené vody. Pokud máme zahrádku, tak je ideální naplnit plastovou nádobu /5-10 litrů/ rašelinou, zapustit do půdy na slunném místě a v případě suchého léta doplňovat vodu.
3. Neuzavírat do terárií s vysokou vlhkostí bez pohybu vzduchu.
4. Na zimu umístit k oknu do sklepa, nebo jiného chladného místa, omezit zálivku a dopřát jí klidný zimní spánek při teplotách do 5-7°C.
Přeji mnoho úspěchů při pěstování této tajemné rostliny a mějme na paměti, že její výskyt byl dokladován nálezem fosilního pylu v období mladších třetihor. Má tedy náskok dvacet miliónů let.

In vitro

Klíčení čerstvých semínek po měsíční stratifikaci je poměrně úspěšné. V in vitru mi v průměru dosahuje tak 70 % a klíčení probíhá v rozmezí 4-7 týdnů. První pasáž proběhne při velikosti 1,5 - 2 cm.

Při optimálním nastavení média by mělo dojít k vyrovnanému prorůstání tak, aby v okamžiku převodu bylo dosaženo jednotné velikosti rostlin. Pasti ani listy nesmí vykazovat žádné deformace a anomálie. S níže uvedenou anomálií dvojté pasti se můžeme setkat i v kultuře semenáčků. V in vitru se u mucholapky s odchylkou setkám tak v rozmezí dvou až třech tisíc kusů. Převod je v podstatě bezproblémový. V první fázi je nutné podržet vyšší vzdušnou vlhkost a během prvních 14 dnů ji postupně snižovat.

Pár kultivarů, které se liší od standardu.

jedná se o krátkozubé formy

s různým tvarem zubů

dlouhozubé, celozelené, celočervené, s linkou, přisedlé růžice

dlouhé,velké, malé, tenké

zbarvení pastí je také velice variabilní

elegantně projmuté, rovné

zajímavá je i „symbióza“ s Droserou capensis – jistě každý pěstitel si všiml, že když capensisky vyseje do misky nebo rozhodí mezi květináče mucholapek, tak jejich růst je naprosto rozdílný. Mezi mucholapkami se jim daří nebývale.