Nepřímá organogeneze

Kalusové kultury

 

I když kalusové kultury nejsou metodou běžnou při rozmnožování masožravých rostlin, domnívám se, že je nutné se obecně seznámit se všemi nejběžnějšími technikami mikropropagace.

Kalus je struktura nediferencovaných buněk , které se na vhodném médiu množí a vytváří hmotu, která mívá řadu podob. Od měkkých jasně zelených drobivých až po tmavé tvrdé hroudy/škvarky/. Iniciace je prováděna zpravidla pomocí hormonů z řady auxinů. Vzhledem k tomu, že každá buňka si nese kompletní genetickou informaci je možné v další fázi část kalusu oddělit a podnítit tvorbu prýtů. Toto se provádí pomocí hormonů z řady cytokininů a kombinace auxinů a cytokininů. S takto vzniklým materiálem je možné v kultuře pokračovat dále v jejich množení. Samostatně je nutné provádět tvorbu kořenového systému a to buď pasážováním na další médium nebo po ošetření stimulátory v podmínkách in vivo. Problematické bývají kořenové systémy vznikající na jednom konci kalusu a prýty na opačném bez vzájemné vazby. V kalusových kulturách hrozí mnohem větší nebezpečí vzniku nežádoucích /žádoucích/ mutací než v jiných technikách./např. kultivace stonkových segmentů/.

Se vzniklým prýtem je možné samozřejmě pokračovat principy kultivace vzrostných vrcholů, stonkových segmentů, máme k dispozici sterilní materiál. Přenesení rostlin do substrátu a jejich aklimatizace bude součástí samostatné kapitoly, platné pro všechny techniky.

 

Příklady kalusových kultur

získaných z listových segmentů a okvětních plátků

 

 

  

   Fragaria                                   Pittosporum tobira  

 

 

Iniciace prýtu na kalusových kulturách

*

 

 Kaktus  x                                        Bowiea  volubilis

 

Kalanchoe - postup mikropropagace

 

 

Na bazální části listu se tvoří kalus

 

Ten je odříznut a pasážován na čerstvé médium a roste a roste.
V průběhu čtyř měsíců dospěl do velikosti 50*30*20 mm.

 

Po další pasáži je již patrná na povrchu kalusu diferenciace organizovaného shluku buněk

 

Rozřezání části kalusu  a přenesení na čerstvé médium, tvorba prýtů je velmi rychlá
dál už  jenom čas a skalpel

 

 

červený ibišek - kalus

 

Proč se Ibišek dostal do agaru, byl okamžik, kdy mi doma vykvetl a překvapil mě krásou svého jednoduchého efektního květu a to  mi v dnešním světě přešlechtěných kultivarů připadlo bezmála jako kuriozita.

 

V praxi se kalusové kultury nepoužívají. V zahradnicky vyspělých zemích je sekvence uvedení následující. Šlechtitel vyselektuje novou nadějnou odrůdu. TC laboratoř ji vloží do kultury a vyprodukuje 100-200 ks pilotních rostlin, které se přísně testují v podniku specializovaném na dopěstování hotových rostlin. Sleduje se nejen barva a velikost květu, ale i rychlost s jakou lze vyprodukovat hotovou rostlinu, odolnost na nemoci, atd. Toto trvá dle druhu rostliny min 1 sezónu, mnohdy však i 3-5 let. Mezitím TC laboratoř uchovává vzorek v chladu a vůbec jej nemnoží. Teprve po testech se rostlina patentuje a začne množit. Je tedy nesmírně důležité vyhnout se jakékoliv mutaci v procesu TC, neboť by celé testování (nejdražší a časově nejnáročnější operace) vyšlo na prázdno.  

 

Protokormy

 

Protokormem se obvykle označuje zelenavé tělísko vzniklé výsevem semena na živné médium. Toto tělísko se následně rozřezává (klonuje) a dává vzniknout identickým orchidejím (klonům). Naopak, rostliny pocházející z jednoho semeníku byť ze semen z jedné lahve, nejsou klony. Takto se ve velkém množství  a neskutečně levně rozmnožují orchideje např. v Thajsku, Malajsii, aj. V Holandsku a Belgii však orchideje množí dnes výhradně z axilárních pupenů. tyto rostliny mají sice o řád vyšší cenu, množitelský koeficient je mnohem nižší, ale kvalitativně se nedají vůbec srovnávat. Kvetou např. již po 13 měsících od vylahvení  5 cm rostlinky! Právě díky své ceně se tyto rostliny k nám téměř vůbec nedostávají.

 

Mikropropagace orchidejí je samostatnou obsáhlou kapitolou a znamená to se jí plně věnovat. Byla vyvinuta řada speciálních médií pro orchideje a propracovány postupy množení. První kultivace orchidejí ze zárodků bez symbiotických hub na agaru ve 30 letech minulého století realizoval americký biolog Lewis Knudson . Podle něj je i pojmenováno toto médium „Knudson C“. Toto médium je v modifikacích často používané i při mikropropagaci některých masožravých rostlin.

 

Iniciace kalusu v in vitro kulturách je zpravidla poměrně snadnou záležitostí, ale následná regenerace rostlin  nebývá v mnoha případech jednoduchá, ale věřme, že při pečlivé a trpělivé práci bude konečné vítězství naše.

A v tom je také krása TC.